Tindúf (Tindouf)
Tindúf (arabsky تندوف [Tindūf], francouzsky Tindouf) je město ležící v Alžírsku na Sahaře se zhruba 50 tisíci obyvateli (stav 2010). Město je vzdáleno 1 900 km na jih od Alžíru. Poblíž se nacházejí saharské utečenecké tábory, ve kterých žije cca 90 000 uprchlíků ze Západní Sahary.
Město založil v r. 1852 šejk Mrabet Uld Belameš. Jeho výhodná pozice na křižovatce karavanních cest z Guelmimu a Agadiru v Maroku vedoucích do Ataru v Mauritánii, Dakaru v Senegalu a Timbuktu v Mali se stala základem prosperity. Obchodovalo se zde především se zlatem, mědí, slonovinou, kůžemi a otroky. Město bylo neustále ohrožováno konfliktem mezi místními kmeny a v r. 1894 bylo vydrancováno, následkem čehož upadlo tak, že v r. 1915 žilo ve zdejších v zříceninách pouze několik rodin. Ve dvacátých letech vyslali Francouzi do oblasti několik vojenských výprav a nalezli zde zdevastovanou oázu se stovkou obyvatel. Ve třicátých letech žilo ve městě pouhých 35 obyvatel. 9. prosince 1956 zde byla zřízena obecní správa.
Po vyhlášení nezávislosti Alžírska v r. 1962 se oblast stala předmětem územního sporu mezi Alžírskem a Marokem a později (1963) i bojištěm písečné války. Spor byl dočasně urovnán dohodou o hranicích podepsanou v r. 1972, kterou Alžírsko ratifikovalo v r. 1973 a Maroko až v r. 1992.
V r. 1984 se po reformě územní správy stal Tindúf sídlem stejnojmenného vilájetu.
Město založil v r. 1852 šejk Mrabet Uld Belameš. Jeho výhodná pozice na křižovatce karavanních cest z Guelmimu a Agadiru v Maroku vedoucích do Ataru v Mauritánii, Dakaru v Senegalu a Timbuktu v Mali se stala základem prosperity. Obchodovalo se zde především se zlatem, mědí, slonovinou, kůžemi a otroky. Město bylo neustále ohrožováno konfliktem mezi místními kmeny a v r. 1894 bylo vydrancováno, následkem čehož upadlo tak, že v r. 1915 žilo ve zdejších v zříceninách pouze několik rodin. Ve dvacátých letech vyslali Francouzi do oblasti několik vojenských výprav a nalezli zde zdevastovanou oázu se stovkou obyvatel. Ve třicátých letech žilo ve městě pouhých 35 obyvatel. 9. prosince 1956 zde byla zřízena obecní správa.
Po vyhlášení nezávislosti Alžírska v r. 1962 se oblast stala předmětem územního sporu mezi Alžírskem a Marokem a později (1963) i bojištěm písečné války. Spor byl dočasně urovnán dohodou o hranicích podepsanou v r. 1972, kterou Alžírsko ratifikovalo v r. 1973 a Maroko až v r. 1992.
V r. 1984 se po reformě územní správy stal Tindúf sídlem stejnojmenného vilájetu.
Mapa - Tindúf (Tindouf)
Mapa
Státní území - Alžírsko
Alžírská vlajka |
Země na severovýchodě sousedí s Tuniskem, na východě s Libyí, na jihovýchodě s Nigerem, na jihozápadě s Mali, Mauritánií a územím Západní Sahary a na západě s Marokem. Většina populace žije na úrodném severu, jih pokrývá poušť Sahara. I když etnický základ dvou klíčových etnik, Arabů a Berberů, je rozdílný, alžírské úřady rozlišují jen arabsko-berberskou národnost, která tak tvoří 99 procent populace. Oficiálními jazyky jsou arabština a berberština. V některých kontextech slouží jako administrativní a vzdělávací jazyk francouzština, což je dědictví francouzské koloniální nadvlády, jež trvala v letech 1830-1962. Okolo 99 procent obyvatel vyznává islám.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
DZD | Alžírský dinár (Algerian dinar) | دج | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
AR | Arabština (Arabic language) |